pátek 10. května 2013

HTML - začínáme s kódováním (díl 1.)


Tak a je to tady, když jsme se rozhodli věnovat se těm začátečníkům, chytneme se toho rovnou od podlahy a to u kódování v HTML, na který postupně naváže návod na kódování v CSS. Řekneme si něco o historii, budoucnosti a přítomnosti HTML, nevynecháme různé provázanosti s jinými jazyky a zkrátka a dobře se do této problematiky obujeme tak, jak je třeba.



Základní párové tagy

Základem HTML je několik párových tagů, tím je myšleno, že tento tag má někde svůj počátek a jinde zase svůj konec. Je tedy specifikováno, že by se tak měl vždy ukončit. Všimli jste si toho "měl"? Ano, opravdu to tak je, tag se v některých případech ukončovat nemusí a webovou stránku to přesto neovlivní. Jiné, například <table> se zase striktně ukončit musí, což poznáte později, až si vyzkoušíte, jak s ním pracovat.


<HTML></HTML> 

Základním stavebním kamenem HTML je párový tag <html></html> (dál už jenom <html>). Tento tag se pak následně upravuje pomocí tzv. doctype, jehož používání si hned vysvětlíme

Doctype v tagu HTML

Doctype je určitá deklarace typu zobrazovaného dokumentu, která slouží k určení režimu vykreslení (CSS módy) a to již od roku 1999. V překladu to je Document Type Definition, tedy DTD a vypadá většinou nějak takto:

<!DOCTYPE html>.

Ovšem pro běžného programátora to není příliš využitelné, protože jediný prohlížeč, který měl dva módy vykreslení byl Internet Explorer 6 a 7, Mozilla, Chrome ani Opera nejeví přílišnou činnost ohledně změn v DTD, takže bych to nechal být.


<HEAD></HEAD>

Dalším tagem, který následuje (chronologicky), je HEAD. Do tohoto tagu se můžou umisťovat a většinou se také umisťují některé další tagy. HEAD a jeho obsah není viditelný (kromě jeho podtagu <title></title>), ale i přes to obsahuje některé velmi důležité informace. Nyní si tedy, než budeme pokračovat, uvedeme krátký příklad toho, co jsme se zatím dozvěděli:

<html>
  <head>
  <title>Název vaší stránky </title>
  </head>

</html>.

Na tomto příkladu můžete krásně vidět jak přibližné rozložení, tak i práci s párovými tagy.


Další tagy využívané v kontextu k párovému tagu <head>

1. META TAGY

    • Meta tagy jsou určitou specifikací vašeho dokumentu, které je nutné vždy do vaší stránky aplikovat. Dva základní typy jsou: meta tag kódování a meta tag pro popis. Meta tagů je samozřejmě více, ale ty si rozebereme do detailů v některém dalším článku.
2. LINK
    • Tento tag se většinou využívá ve spojitosti s propojením s nějakým jiným souborem. Na stránkách je neviditelný, ale pro vás v pokročilejší fázi kódování docela důležitý. V HTML se nejčastěji objevuje ve spojitosti s CSS, ale o tom také až později.

<BODY></BODY>

A nyní zde máme poslední z hlavních párových tagů, které se na vaší stránce stoprocentně objeví a to je <body>. Mezí <body> a </body> se bude nacházet veškerý viditelný obsah vaší webové stránky, tedy texty, vzhledy a vše, co budete chtít zkrátka prezentovat. Nyní si tedy znovu ukážeme rychlý příklad:

<html>
  <head>
     <title></title>
  </head>

  <body>

  </body>
</html>



Další často využívané párové tagy

Dalšími často využívanými tagy jsou tagy, které souvisejí přímo s obsahem vaší stránky, tedy definice všech nadpisů, odstavců, nebo odsazení textu na další řádek (zde se nejedná o párový tag, tudíž nemusí být ukončován).


Rozlišujeme různé typy nadpisů

<h1> Nadpis první úrovně </h1>

<h2> Nadpis druhé úrovně </h2>

<h3> Napis třetí úrovně </h3>

Nadpisy můžeme vykreslit až do šesté úrovně, každá úroveň se liší velikostí a důležitostí.

<p> Text vašeho odstavce </p>

Tento tag odlišuje odstavce, po jeho ukončení dochází k automatickému zalomení řádku.

<b></b>; <i></i>; <u></u>

Tyto tři párové tagy upravují váš text. Tučný (<b> bold), kurzíva (<i> italic), podtržený (<u> underline).

Samozřejmě takovýchto tagu je možné nalézt více, ale my si pro stručnost uvedeme jenom tyto základní. Nyní tedy ještě přidáme jeden obšírnější příklad, jak by vaše stránka mohla vypadat.

<html>
   <head>
      <title>::Hlavní stránka:: Tvoříme si web</title>
   </head>

<body>
<h1>Nadpis1</h1>
<p>Ahoj, tak toto je první odstavec, který jsem nakódoval a musím uznat, vypadá fenomenálně.</p>

</body>

</html>

Tak a tady dnešní tutoriál ukončíme a pokud máte zájem, můžete mi na email libor.mosna@gmail.com zaslat domácí úkol, který bude následovat, zkuste si nastudovat něco dalšího a klidně to i použít, pokud vám něco nebude fungovat, neváhejte a napište mi.



Doporučení (nebo také domácí úkol)

Zkuste si vytvořit stránku, na kterou napíšete článek s dvou úrovňovými nadpisy a za pomocí tagu <p></p>.





neděle 5. května 2013

5. května 2013 - Naše práce

A máme tady dnešní update webdesignu a logo designu.


Překlady Online - soutěž




22 Visuart - potencionální logo


ZOO Liberec - pouze nápad


sobota 4. května 2013

RESPONSIVNÍ WEBDESIGN - přizpůsobujeme se zařízením

Technologie se stále mění, a tak se i ve webdesignu začínají objevovat nové a nové věci. Jednou z aktuálních je tzv. "Responsivní webdesign". A o co přesně jde? To si řekneme v tomto článku.

Responsivní design - reaguje vždy na vás

Se stoupající oblíbeností mobilních zařízení jako jsou telefony a tablety, notebooky a netbooky nevyjímaje, bylo nutné začít přemýšlet, jak upravovat stránky tak, aby byly dobře čitelné i na těchto zařízeních. S notebookem samosebou není problém, pracuje stejně jako jakýkoli jiný počítač a tak stránky zobrazuje bez problémů, ovšem mobilní telefony a tablety mohou mít s velkou spoustou stránek, neoptimalizovaných pro mobilní zařízení, problémy. Brzy se tedy objevilo řešení, které by mohlo všemu napomoci.

Jako první termín responsivní web uvedl americký programátor Ethan Marcotte ve svém článku Responsive webdesign na svém blogu.

Struktura, flexibilita a hlavně pohodlnost

To vše se vám může vybavit, když uslyšíte "responsivní webdesign", protože o to tu hlavně jde. Responsivní design, jak už jsem zmínil, se snaží být co nejpřívětivější ke všem druhům elektronických zařízení, na kterých je možné webové stránky zobrazit.

Základem všeho není nic speciálního, je to klasické HTML a CSS, ovšem pouze jiná metoda kódování a hlavně se zde objevuje vlastnost Media Queries, kterou zahrnuje specifikace (o nich si něco povíme jindy) CSS3. Tato vlastnost zjišťuje, o jaký druh zařízení se jedná a podle toho stránku optimalizuje. 

To vše je možné shrnout do třech základních úrovní: flexibilní struktura, flexibilní obrázky a Media Queries.


1. Flexibilní struktura

Aby bylo možno dosáhnout flexibilní struktury, musíme zjistit, jaký je podíl dvou šířek objektů v procentech. Tedy objektu hlavního a objektu, který je do něj vnořen. Logicky nám tedy vzniká vzorec:

procentuální šířka = ( vnořený objekt / hlavní objekt ) * 100
- oba údaje v pixelech

Pro vysvětlení si tedy uvedeme malý příklad. Představte si, že chceme mít objekt s názvem například header, ve kterém se bude nacházet hlavička naší stránky a také vyhledávač- tedy search. Víme, že šířka header bude 1024px a šířka vyhledávače bude 200px. Nyní si tedy stačí jenom logicky dosadit do vzorce, který jsme si uvedli v odstavci předtím.

19,53125 = (200 / 1024) * 100


Mnohé z vás mohlo napadnout, jak se daná procenta zaokrouhlí. Kvůli absolutní přesnosti tedy je lepší, když se nezaokrouhlují vůbec.


2. Flexibilní obrázky

Flexibilní obrázky bychom mohli chápat velice podobně jako již zmiňovanou flexibilní strukturu. Platí tedy, že se obrázky budou stejně jako struktura přizpůsobovat vašemu zařízení. Toho docílíme tak, že neuvádíme šířku ani výšku v pixelech, ale v procentech:

img {  width: 100%;
          height: auto;
}


3. Media Queries

Poslední ze  tří částí správného responsivního webu jsou Media Queries, díky kterým lze měnit stylování dokumentu podle šířky obrazovky (displaye) zařízení. Poněkud laickým vysvětlením (zároveň asi nejlepším) se jedná o jakou si podmínku, kterou musí zařízení splnit. Pak se spustí určitý typ stylování. Nyní si představíme, že máme zařízení v rozlišení od  500px do 900px. Platí pak toto:

@media (max-width: 900px) and (min-width: 500px) {
                         #container1 { background: url(img/media.png); }
}